Rukojeť pisatele, část 2: Kontext

Vítejte v druhé části Rukojeti pisatele, kratičkých článků věnovaných psaní všeho možného, jak to vidí dlouholetý škrabal a cvičený učitel. Dnes slavím dopsání jedné ze svých povídek, která měla být krátká, ale rozjela se víc než jsem čekal... Je to dobře? Špatně? Co když ještě dodám, že jsem jí potom utnul dřív, než jsem měl původně v plánu? Inu, důležité asi je, aby to nikdo, autora nevyjímaje, nepoznal.

Kontextem psaní budeme rozumět věci, které jako autoři komunikujeme, aniž bychom si toho byli až tak úplně vědomi. Zejména když nepíšeme dle předem stanovené osnovy, se kterou jsem se zcela upřímně řečeno nezabýval ani u slohovek (vždycky jsem naspal nejdřív práci a následně doplnil osnovu), promítají se do textu naše současná rozpoložení, čerstvé zážitky a čas od času dokonce necháme někoho, aby nám do toho mluvil.

Podívejme se na to trochu blíže. V zásadě lze rozlišit dva druhy psaní - volné a skriptované, tedy podle daného scénáře. Většina věcí je, jak už to bývá, mixem obojího - člověk má nějakou představu co se bude dít, ale konkrétní průběh situace uzpůsobí probíhajícímu kontextu. Čím volnější je tok myšlenek do psaní, tím více se autorův kontext vlévá do povídky. To je vidět hlavně u některých děl na internetu, kde (často) autorka promítá svá přání a tužby tak očividně, že to jen mírně odlišně smýšlejícího člověka může od četby snadno odradit. Na druhou stranu scénář je systém hrází, které do povídky pustí jen ty city autora, které jsou v daném místě opravdu žádoucí, byť za oběť jisté míry spontánnosti.

Který přístup je správně? Inu, kontext, jak jej definuje tento článek je takovým puncem VAŠÍ tvorby. Způsob kterým plynou slova a myšlenky do značné míry charakterizuje slohový projev člověka. Je dobré, když si jej uvědomíte, chcete-li psaní posunout určitým směrem. Cítíte se příliš rozevlátí? Napište si osnovu! Příliš strozí? Pusťte hrdiny z vodítka!

Perličky D&D

Dobře, není to moc vědecké, ale sem se asi hodí nejlépe. Alernativní reality jsou alternativní reality.

SEP2.9

Klerik: "Vytratíme se za světla půlnoci."

Klerik: "Asi máme návštěvu, někdo to tu v noci obcházel."
Zloděj: "To nevadí, já mám navařeno pro víc lidí."

Zloděj: "Běž si zabít tu krávu. Nejlíp tu, co už jsme podojili, ta už je prázdná."

SEP2 (vykopávkové)


Klerička (Svázaná): "Jdu se mstít! Krokem gejši."

Tatáž klerička (o minotaurovi): "Nepřátelé mých nepřátel jsou moji přátelé. I když jsou to krávy."

Hráčka 1: "7 na Sense Motive."
Hráčka 2: "Na ty dveře?"
Hráčka 1: "Na to ticho."

Válečník (o bratrovi hraničářky): "Ten potřebuje panáka a ženskou."
Hraničářka: "Ten? Spíš panenku a chlapa."

Hráčka paladinky: "Padlo 20! Nevím co dělám, ale je to úžasný!"

Paladinka: "Jednorožec by je nevyléčil?"
Klerička: "Já jsem panna!"
Zloděj doppelganger: "Já můžu bejt!"

Hráč zloděje: "Escape Artist. Utíkám jako minorku."
Hráčka paladinky: "To by měla mít moje postava, ne?"